Jaké jsou tedy jeho představy?

I já jsem slepičárně přišla na chuť, ačkoli mě vždycky přítomnost mužského pohlaví těšila víc a zamlada jsem patřila spíš ke klučičí partě. Jenomže s tím, jak věk pomalu pokročil a taky okolnosti tomu pomohly, tak jsme s kolegyněmi v práci vymyslely pravidelné babince na zahnání stereotypu. A aby to nebylo stereotypní, zvolily jsme pravidelný den, jednou týdně, a to ve středu.

Časem se to trochu zvrtlo, a kdyby to bývali byli chlapi, tak měl manžel oprávněný důvod k žárlení. Kupodivu ho to ale nerozhodilo. S kámoškama jsme probraly všechno, jednou jednu a příště zas přišla na řadu zas další, bez skurpulí, upřímně, až se divím, že jsme tolik upřímnosti snesly. Ale díky ní jsme spoustu věcí přežily.

 

Předmětem našeho prvořadého zájmu v té době bylo najít ženicha pro jednu z nás, hodnou holku, která byla v Praze sama, protože jinak bydlela dost daleko. A tak jsme vymýšlely všelijaké fintičky, jak ho najít, když ten, kterého měla doposud, zklamal. Byli spolu dlouho, ale asi to tak osud chtěl, že se měli rozejít. A my s ní zrovna zažily období hledání náhrady. Pořád nic, až jednou nad horkou čokoládou pronesla: „Holky, já mám dneska překvapení, já mám rande.“


„No, nekecej a s kým?“

„Jak chodím na školu, tak mi holky dohodily takovýho sympaťáka, ale nevím, jestli se mu budu líbit.“

„Co by ses mu nelíbila? Dyť jsi hezká holka.“

„Když já nevím a ke všemu jsem si dneska zapomněla šminky, vypadám tak divně.“

 

Slovo dalo slovo a v obchodním centru jsme pak sešly o poschodí níž, do jedné oblíbené parfumerie, kde se přímo nabízí regály s prvotřídním zbožím a všelijaké testery. Nejprve jsme obešly parfémy a postříkaly se luxusní voňavkou. A pak jsme postupně nanesly barvu na tvářičky, stíny a nakonec namalovaly řasy. Když pak majitelka tváří a očí viděla svůj obraz v zrcadle, pronesla jen tichou poznámku: „Tak teď nemám šanci vůbec, pomyslí si, že jsem lehká holka.“ S tím odešla na to rande.

 

Nakonec to dobře dopadlo, ačkoli podobných manévrů jsme podnikly ještě mnoho. Po čase se vzali, ale to už je zase jiný příběh, jenom nechci, abyste přišli o pointu. Od té doby si opravdu lámu hlavu, jestli z toho obličeje poznal, že je hodná holka, nebo jestli ho přitáhla zmalovaná potvora. Ať už je to tak anebo tak, zdá se, že jim to bezvadně klape.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Prohledat tento blog

Doslov

Pokaždé se mi líbí, když se dotazují manželů na zlaté svatbě, jaký je jejich recept na dlouhé manželství. Opakuje se několik osvědčených rad...