Ty prázdniny se jim staly osudnými.
Dvě kamarádky Eva a Irena už byly v letech, kdy si mohly dopřát volný
čas strávit spolu, bez rodin. Obě vdané, obě měly syna a sdílely společné
zážitky z jedné party. Strávily spolu spoustu času, chodívaly pravidelně
sportovat. A tak se dohodly na společné dovolené v Itálii u moře. Programem měl
být aerobic, procházky po pláži a sem tam posezení v kavárně. Jenomže
skutečnost byla jiná, než si naplánovaly.
Po příjezdu dostaly jeden pokoj. Jejich pobyt začal poklidně společným programem. Brzy se seznámily s ostatními, obě společenské se nijak nestranily kolektivu. Zakrátko byly středem zájmu. Hovorná Irena na sebe vždycky strhávala pozornost okolí a nejinak tomu bylo i tentokrát. Jejich lehátka byla pořád v obležení, uprostřed pláže Irena vykládala své historky.
Všichni ji napjatě poslouchali a mezi nimi se vyskytl ON, instruktor aerobicu, sympatický Roman. Kupodivu se zadíval do Evy a využil Irenina šarmu, aby se s ní seznámil. Tak se stalo, že Irena osaměla, protože Eva s Romanem zabrali společný pokoj. Trávili tam spolu celé dny, v noci se museli rozloučit.
Přes den tedy Irena byla sama, a ačkoli na pláži neměla o společnost nouzi, přece jenom jí takový program nenaplňoval, jak původně očekávala. Osamocené procházky nejsou tak romantické, jako povídat si přitom s někým, kdo nám naslouchá. Ale nakonec i jí zaujal zdejší plavčík, Ital, sličný Antonio.
Jak tak chodil kolem, slovo dalo slovo a od slov k činům není daleko. Skončili spolu v moři, hodně vzdáleni případným topícím, na místě, kde byl sice výhled, ale na ně vidět nebylo. A jak to tak chodí v letním žáru, rozpálená hlava umí své. Irena se zčistajasna zamilovala a začala si užívat původně neplánovanou svobodu. Romantické okolí, síla moře, vášeň v letních vlnách. To vše užívala po zbytek své dovolené a domů se vrátila s popletenou hlavou, kde zůstal jen opálený Antonio plný jižního temperamentu. Jinak měla v hlavě vymeteno. Návrat do všedních dnů byl hodně, hodně bolestný.
Ten rok se oběma stal osudným. Irena se z lásky k Antoniovi sice časem vyléčila, i když románek na dálku kupodivu chvíli oboustranně přetrvával. Eva se s instruktorem nerozloučila a jejich vztah přerostl do nových rozměrů. Nakonec se rozvedla, změnila bydliště a žije s instruktorem dodnes. Ten úlet si chvíli vyčítala, ale ukázalo se, že kupodivu prospěl celé rodině, s níž vychází skvěle. S bývalým manželem jsou přátelé, syn dospěl a všichni si žijí svým novým životem. Navzájem si předávají zážitky, radují se z příjemného, řeší nepříjemné. Jen společné dovolené dvou nezávislých emancipovaných žen jsou dávno minulostí.
Takové příhody se stávají, ale nejspíš nic dobrého nepřinesou. Ostatně je patrné, že oba úlety nezůstaly bez následků, v jednom případě to skončilo rozvodem. Je otázka, jestli to bylo lepší řešení z možných, pokud je úmyslem svazek zachovat, je třeba neztrácet hlavu. Myslet na jiné věci, vydržet, poučit se z minulých chyb a vytrvat ve svém přesvědčení. Na případnou námitku, zda to není nuda a zbytečná snaha, nemohu podat uspokojivou odpověď. Záleží na mnoha faktorech. Jedním z těch faktorů je muž a jeho pohnutky a odhodlání vydržet všechno společně. Pak je také otázka, zdali jsme jeho ideální partnerkou. To se ovšem nedá nikdy zjistit, nejspíš to neví ani on sám.
Kdysi jsem četla knihu pro ženy velmi poučnou. Pojednává o důvodech, proč muži opouštějí ženy. Zajímavé příběhy ze života mužů poodkryly souvislosti, co mohou ženám pomoci překonat chvíle, kdy si se svým vyvoleným neví rady. Pro ilustraci uvádím pár problémů, které mohou nastat v milostných vztazích. Bohužel je obvykle ženy nechápou anebo pochopí až příliš pozdě.
Existují muži, kteří mají strach z odpovědnosti. Navazují sice milostné vztahy, ale jakmile se začíná vztah rozvíjet, začnou se obávat, aby je žena příliš neovládla, raději odchází. Pokud partnerka takového muže včas prohlédne, může se pokusit jeho nedůvěru zlomit, avšak vyžaduje to hodně trpělivosti a odříkání. Taková láska je pěkně hořká pilulka.
Jiní muži se zase dokážou silně zamilovat do své představy a tuto fantazii celý život hledají. Dokonce si vytváří další fantazie a nedokážou se jich vzdát. Pokud milujete takového muže, pak nezbyde, než si jeho fantazie užívat s ním nebo raději vzít rovnou nohy na ramena.
Muži
často sní o dokonalosti a hledají dokonalou partnerku, která jim splní přání
dříve, než je vysloví. Aby to nebylo tak jednoduché, každý má jinou potřebu
dokonalosti. Tato touha muže neopouští ani když žije se svou stálou partnerkou,
nutí ho ohlížet se kolem sebe a hledat dál. Co s takovým handicapem? Žena se
může sice snažit přiblížit dokonalosti, ale nejlepší je přijmout fakt, že se
stejně dokonalé partnerce nikdy nevyrovná a zůstat sama sebou. Třeba partner
časem zjistí, že je právě ona dokonalá, akorát si toho nikdy nevšiml.
Jsou i muži, kteří dokážou být věrní. Špatná zpráva je ta, že jsou věrní svým bývalým láskám. Nosí v sobě jejich duchy a nedokážou je ze srdce a mysli vypudit. To se samozřejmě přenáší do jejich současného vztahu, který tím trpí. Zkusit se má všechno, možná se správné ženě podaří duchy ovládnout, pokud ne, existuje jiná možnost, že se stane jeho dalším duchem.
Nemá smysl truchlit. Sice se to v knize neuvádí, ale jsou i vyrovnaní muži. S
těmi je fakt spousta legrace, dokážou svou partnerku pevně obejmout a otevřít
svoje nitro. Takovým však velkoryse přehlížejte občasné případné otočení za
jinou sukní, samozřejmě myslím pouze na ulici a z bezpečné vzdálenosti,
potřebuje ho totiž pro inspiraci. Nemůžete na tom nikdy prodělat.
PS: Citlivějším povahám čtení této knihy nelze doporučit. Bohužel neobsahuje
pozitivní příklady, budí tedy zdání, že ženy nikdy nepotkají svého „dokonalého“
a to může mít fatální následky.
Žádné komentáře:
Okomentovat